Koroze archeologických skel pod mikroskopem
Sklo koroduje ve vlhkém prostředí z důvodu kondenzace vodních par na jeho povrchu. Alkalické složky se dostávají na povrch, kde interagují s vodou. Vznikají silně alkalické roztoky (pH ˃ 8) a posléze i alkalické soli. Protože sklo je vůči alkalickému prostředí málo odolné, tyto produkty ho zpětně poškozují. Na obrázcích z optického a elektronového mikroskopu je zachycená tzv. iridiscence, důlková koroze nebo totální rozpad skelné hmoty. Tyto procesy jsou u běžně používaného skla nevítané a nevratné. V domácnostech se s korozí skla setkáváme u skel mytých v myčkách nádobí.
Okenní sklo z Mikulčic (pol. 9 st. AD) zde je zachycena koroze antického, tzv. natronového skla, která se jeví jako iridiscence. Difuze alkálií z povrchové vrstvy skla za sebou zanechala velmi tenké vrstvičky tvořené hlavně SiO2. Vrstvičky mají různou tloušťku, absorbují rozličné vlnové délky viditelného světla, což způsobuje efekt duhových barev. Vzorek poskytl Archeologický ústav AV ČR v.v.i., Brno, pobočka Mikulčice.
Brno, Jezuitská ulice (pol. 14.- počátek 15.stol.), gotické sklo na snímcích povrchu i řezu vzorkem z optického a elektronového mikroskopu z číše (draselno-vápenaté sklo vyrobené ze směsi písku, bukového popela a potaše (K2CO3 – výluh popela)) jsou patrná jak iridiscence povrchových vrstev, tak totální koroze skla ve hmotě. Totální koroze znamená, že z celého objemu skla se vyloužily alkalické prvky a zbytkový materiál je tvořen porézní sítí SiO2. Sklo je velmi křehké, zbarvené do hněda díky zemině, která nahradila alkálie. Vzorek poskytla Archaia Brno, z.ú.
Brno, Panská ulice (2.pol. 15.- 16.stol.), renesanční (vápenato-draselné) sklo je postiženo tzv. důlkovou korozí. Zde působila na povrch voda lokálně (kondenzované kapky). Alkálie vyloužené do kapky vody reagovali za vzniku alkalických sloučenin (NaOH) a ty, díky vysokému pH, sklo degradují jako celek (úbytek hmoty včetně SiO2). Dlouhodobým působením na jedno místo vzniká konická dírka, která zadržuje vodu, čímž se celý proces zintenzivňuje. Vzorek poskytla Archaia Brno, z.ú.
Bratislava, Ventúrska 3, (2.pol. 16. – 17.stol.), na renesanční (vápenato-draselné) číši s dvojitým prstencem na zvonovité nožce je patrná iridiscence i důlková koroze. Vzorek poskytl Mestský ústav ochrany pamiatok Bratislava.
Publikace o renesančním a barokním skle z Podunají byla podpořena Grantovou agenturou AV ČR (2012-2015): P405/12/1411. Jsou zde shrnuté poznatky o archeologických nálezech skel z Brna, Bratislavy a Vídně jak z pohledu typologie, estetiky a tvarosloví v daných obdobích, tak jejich chemického složení. Vydavatel: Archaia Brno, z.ú. (www.archaiabrno.cz)
Autor: Doc. Dr. Ing. Dana Rohanová (dana.rohanova@vscht.cz)